HŘEDLE
574 obyvatel, chmelařská obec v místě intenzivního pravěkého osídlení. Vesnice přezdívaná Bručánov. Vznik vysvětluje několik pověstí, podle nejrozšířenější verze vznikla za třicetileté války, kdy Hředelští odvedli švédským vojákům býka, kterého ukryli v obecní zvonici. Byl odloučený ze stáda, začal ve zvonici steskem bučet a tak Hředelské prozradil. Ve vsi je řada pozoruhodných obytných o hospodářských staveb opukové lidové architektury. Dům č. 14 má ojedinělé kubistické průčelí. Opuková architektura Hředel a dalších obcí Poddžbánska nemá v Česku obdoby. Na návsi se nachází barokní kostel Všech Svatých a dvě památné lípy malolisté ( stáří 200 let ). V okolí obce pozůstatky po těžbě černého uhlí. V současnosti jsou Hředle střediskem těžby opuky. Ve vsi najdete také muzeum, věnované historii obce, chmelařství o dalším zdejším zajímavostem.
Původ obce a názvu obce Hředle
( čerpáno z Bručánovských listů – autor Jaroslav Vitner )
Pramenů o vzniku obce i pojmenování obce Hředle je velmi málo a z toho co je dochováno nelze přesně určit datum založení .
Prvou určitou zprávu nalezl pan učitel František Janoušek v r. 1228, kdy Anežka, abatyše u sv. Jiří podávala králi k potvrzení seznam klášterních statků, / Erbe, Regesta I.,336 / mezi nimiž byla i obec Regleh ( snad z latiny ) do českého jazyka překládány jako Řehly, jak se obec do roku 1839 jmenovala. V příslušné královské darovací listině dále se praví : Jména venkovských míst a dvorů jsou táž, která všechny kostel svatojiřský v čase mého panování
( Přemysl Otakar I ) skrze čtyřicet a ještě více let v držení měl.
Platí-li toto i o Hředlích, byly by tedy již kolem roku 1188 patřily tomuto klášteru. Možno proto za pravdu vzíti, že klášter svatojiřský zdejší ves vysadil. Druhou určitou zprávu nalezl pan Janoušek ze dne 2.7. 1233, když papež Řehoř IX. potvrzuje statky kláštery u sv. Jiří v Praze, mezi nimiž jsou zase Regleh ( Erb. Reg.I.380 ). Klášteru svatojiřskému patřily až do roku 1848.
V roce 1583 kdy se staly Krušovice součástí císařského panství, byly Hředle pod správou správce krušovického. Dne 8. května 1381 Jan Kozíhlava z Pnětluk, seděním na Třebli a rukojmí jeho vyznávají: Jestliže v příčině vsi Rzehly, na kterou mají listy zástavní, na zemském soudu budou odsouzeni, že jsou králi ve čtyřech nedělích 400 kop zaplatili a ves Řehly postoupiti. ( Sedláček z c.k.dvor. Arch. ) V manských knihách panství křivoklátského zapsána je i rychta ve Hředlích. Bylo to asi manství robotné ( Sedláček, Hrady VIII: ) Roku 1498 Vít, nebožtíka rychtáře Pabjana syn, prodal rychtu ve Hředlích s krčmou a dědinami Jíšovi z Rakovníka.
Dne 27.4. 1554 zastavuje král Ferdinand I. Jeronymovi z Hrobnice v 5000 kopách od Křivoklátu vsi Řevničov, Mutějovice a Hředly a to až do sv. Havla a kdyby se nezaplatilo, do pěti let.
Roku 1561 žádal Jeronym starší z Hrobnice arciknížete Ferdinanda aby jej s lidmi ze vsí Řevníčova, Hředel a Mutějovic, kteří by dluhům jeho odpor klásti chtěli, do soudu komorního podal. Půjčil sedlákům obilí na osev a ti mu jej nechtěli vrátit ani zaplatiti.
Někteří regionalisté ( např. Jan Renner a d. ) usuzují, že se původně jednalo o ves Říhovu
( nejspíš jméno zemana, jemuž byla panovníkem ves věnována ), mnichy do akt zaneseno latinsky Regleh. Žádný písemný důkaz však o tvrzení neexistuje. Jiní badatelé usuzují
( v souvislosti se stejnojmennou obcí nedaleko Žebráku ), že název vznikl ze staročeského slovního kmene „ hřad “. Svou teorii potvrzují zjištěním, že lidově se říká do Hřed, Hředský atd., a měkké „ l “ je do názvu vsunuto jen pro libozvuk. Ale ani tato teorie nemá oporu v žádném písemném dokladu. Za protektorátu byla obec přejmenována na Haspeln.
