Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

CHMEL PRAHA v.o.s.
 
 
( údaje z roku 2005 )
 
 
( čerpáno z Bručánovských listů – autor tvůrce muzea Jaroslav Vitner )
 
 
 
Hospodaří v katastrech obcí Mutějovice, Hředle, Krupá, Nesuchyně a Lhota pod Džbánem na celkové výměře 1876 ha zemědělské půdy. Z této plochy je 1704 ha orné půdy, na které se pěstuje na 113 ha chmel, na 1000 ha obiloviny, na 200 ha řepka, na 230 kukuřice, na 150 ha vojtěška a zbytek tvoří louky, pícniny a technické plodiny.
 
 
V katastrálním území Mutějovice to představuje 410 ha orné půdy a 49 ha chmelnic, v k.ú. Hředle 335 ha o.p. a 28 ha chmele, v k.ú. Krupá 463 ha o.p. a 7 ha chmelnic, v k.ú. Nesuchyně 377 ha o.p. a v k.ú. Lhota pod Džbánem 80 ha o.p. a 29 ha chmele.
Společnost se zabývá i živočišnou výrobou a to jak chovem dojných krav a skotu ve výkrmu, tak i chovem prasat, vše s uzavřeným obratem stáda.
 
 
V současné době se stav pohybuje do 250 ks a stav prasnic 120 ks. Krávy a prasata jsou na farmě Mutějovice, výkrm prasat pak ještě ve Lhotě pod Džbánem, a výkrm skotu a jalovic na farmě v Nesuchyni.
 
 
Do dubna 2005 bylo 220 prasnic a výkrm prasat také na farmě Hředle, ale vzhledem k nízké rentabilitě a problémům s odbytem byl tento provoz pozastaven. Stáje jsou vyčištěny, dvůr opatrován a jsou udržovány technologická zařízení, aby v případě zlepšení rentability chovu bylo možno stáje nadále využívat. Ve firmě pracuje cca 60 stálých pracovníků a to převážně na farmě Mutějovice.
 
 
Sklizeň chmele je rovněž soustředěna do Mutějovic, kde jsou v nepřetržitém provozu nasazeny 3 česací stroje a 2 sušárny chmele. Sklizeň trvá cca 20 dnů. Na 75 ha je pěstován tradiční Žatecký poloraný červeňák a na zbytku plochy pak nové odrůdy Sládek a Premiant.
 
 
DRÁTOVNA – drát o 5,5 mm, je dodáván přímo z hutí v kvalitě 11 300 a svazcích o váze cca 1 tuny. Svazek se nasadí na stojan z něhož je odebírán na buben I. stolice. Před bubnem se nachází průvlak 4,6 mm. Vždy před bubny jsou umístěny průvlaky . Průvlaky ( kameny ) jsou vyrobeny ze slinutého karbidu. Kameny jsou uloženy v držácích tělese kamenů, které jsou intenzivně chlazeny studenou vodou. Na kvalitě chlazení přímo závisí průběh tažení, životnost kamenů a kvalita protaženého drátu. Pro tažení je používán speciální prášek na bázi vápníku, který zabezpečuje hladký průběh tažení.
 
 
Bubnů je celkem 12, protahovacích míst 14. Při přetržení drátu se stroj automaticky odstaví. Při nasazení nového svazku nebo přetržení drátu se drát svařuje a po vyžíhání proces pokračuje. Z důvodů různého opotřebení kamenů a tím rozdílného průměru drátu na jednotlivých bubnech jsou tyto poháněny přes spojky, kde je možná regulace otáček bubnu. Opotřebení kamenů se zjišťuje měřením o drátu a při jeho zvětšení o 10 – 15 % dochází k jeho výměně.
 
 
Na II. stolici navazuje III. stolice, kde drát po částečné ztrátě paměti se speciálním systémem, s otáčkami motoru řízenými mikropočítačem, odvijí na kačeny. Odtud se kačeny přemísťují ke stáčecím kolům tzv. kolotoče. Kolotoče jsou veliká kolesa s volitelným průměrem, aby bylo umožněno tento měnit dle požadované délky drátu zadanou odběratelem.
 
 
Délky nastavení se pohybují od 6,30 – 9,50 m. Odvijí se zároveň ze sedmi kačen, přes zvláštní stroj, který zabezpečuje ztrátu paměti drátu. Navijí se na koleso v nastavitelném počtu drátků. Dle síly drátky ( 1,02 nebo ,09 mm ) a délky jsou počty 300 – 500 ks drátků ve svazku. Nato se provádí svázání svazku a na stáčecím strojku k natočení do malého průměru. Tento svazek následně putuje na strojky, kde jsou zhotovena očka. Do zhotoveného očka se navlékne úvazek z provázku, který je dle požadavku různé délky, různé síly, kvality a barvy.
 
 
Používají se provázky bílé, černé, modré i růžové a v pevnosti od 17 000 – 34 000. Svazky se zhotovují na spec. stroji a hotové se navlékají do oček drátku. Po naložení na palety s ohrádkami a jejich zvážení jsou chmelové drátky připraveny k natahování z plošin a to v Belgii, Francii i našem podniku.
 
 
 
 
Nyní jsme dokončili obvod místnosti a dáme se do střední části. Zde najdete před stoly starodávnou truhlářskou stolici zv. obručník sloužící pro uchycení obráběcího předmětu. na stole jsou pak uloženy kroniky Hředel, spolků i brigád BSP.
 
 
Jednak kopie staré kroniky založené učitelem Janouškem v roce 1836, dále falešná kronika napsaná za protektorátu a jež byla odevzdána na příkaz německých úřadů místo staré původní, kronika hasičská, nová kronika obce popisující roky 1949 – 1970, fotoalbum fotbalistů z let 1970 a kroniku obou zde ustanovených brigád socialistické práce. Na krásném dubovém stole jsou pak pod sklem různé mapy, velký letecký pohled z roku 1953, znaky jednotlivých obcí a další zajímavosti.
 
 
Vlevo v zasklené vitríně jsou ke spatření již dříve popsané chmelové známky pěstitelů Hředel a blízkého okolí ve všech druzích dle doby vzniku. Dále jsou vystavena různá zapůjčená i věnovaná razítka, označení koňských spřežení, které bylo vyžadováno za protektorátu a udávalo majitele koně a obec. dále pak medaile, uznání, vyznamenání, památkové předměty, prostě vše pokud možno s vazbou na obec.