Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Věžní hodiny
 
 
 
( čerpáno z Bručánovských listů – autor tvůrce muzea Jaroslav Vitner )
 
 
Na památku, že dříve obec hředelská lovecké právo užívati mohla a sama lov pronajímala, usnesli se zdejší občané, když jim toto právo odejmuto bylo, aby Hředle pro tuto událost, pomník sobě postavili. A jaký? Hodiny na věži.
 
 
hodiny
 
 
 
Bylo posláno pro hodináře Fr. Melče z Rakovníka. Hodiny byly smluvené za 308 zl. stříbra a téhož roku v říjnu 1853 do věže zdejšího chrámu postavené. Hodiny měly čtyři ciferníky k hlavním světovým stranám obráceným a odbíjely celé hodiny i čtvrti. Tak občané okrášlili a zvelebili takto obec a užitečnou památku tak svým potomkům zanechali. V červnu 1983 byly sundány ciferníky věžních hodin a dány obcí k opravě, natření a pozlacení klempíři K.Kublovi z Rakovníka za obnos 80 zlat. r.č.
 
 
V březnu 1905 provedl herec – hodinář Dobrovolný úspěšně jejich opravu. Nato v roce 1907 provedl hodinář Koryta opravu hodin za 200 K.
 
 
Válečná léta I. světové války si vybrala i u zvonů svoji daň. Počátkem roku 1917 byl menší zvon zabaven pro vojenské potřeby. Roku 1923 byla vyplacena částka 400 Kč za udržování věžních hodin. 1928 hodiny shledány ve špatném stavu. Protože nové věžní hodiny stály 12 – 15 tisíc Kč, bylo od výměny opuštěno. Od té doby jsem nenalezl žádnou další zprávu o jejich osudu. Pravděpodobně přestaly sloužiti svému účelu a byly demontovány. Ciferníky a ručičky nebyly nalezeny.
 
 
V roce 2004 nalezl jsem vlastní stroj těchto hodin ve velké lucerně věže. Ten pak očistil, opravil a do nynějšího muzejního stavu uvedl Ivan Saidl.
 
 
Strojek je velice dobře proveden i opraven a je funkční. V ukázce Vám předvádí sice nepřesně ale přece průběh času. Pro názornost je zvonění doplněno malými zvonky. Svým chodem prokazují názorně pomíjivost přítomného času v průběhu staletí.
 
 
Všechny ručičky jsou uloženy v bronzových futrech.Stroj má tři závaží. Jedno prostřední je pro vlastní chod hodin, dvě krajní pro odbíjení času. Pravý řídí odbíjení čtvrtí I,II,III,IV a levý odbijí celé hodiny. Při odbíjení je provedena regulace otáček instalovanými křidélky, využívající oporu vzduchu.
 
 
Jednotlivé díly jsou spojeny táhly a zajištěny klínky, nýty a šrouby. Natahování závaží je prováděno klikou před pastorek pohánějící bubny pro navíjení provazu závaží. Vlastní vyzvánění bylo přes systém jednoduchých pák a provazů přeneseno až ke zvonům. Jedno originální kladívko je přiloženo. Jedno závaží je originál, další náhrady. Impuls ke zvonění dává segment hodinového strojku a to na pravou stranu, kde je uloženo zařízení pro čtvrthodiny.
 
Toto pak následně při odbíjení čtyř čtvrthodin dává impuls levému zařízení jež řídí odbíjení celých hodin. Vlastní počet impulsů k odbití na zvony je stanoveno délkou oblouku na segmentu končící výřezem. V dnešní přetechnizované době je radost se podívat na výrobek vyrobený před 152 lety, a který po malé opravě je schopný musejního provozu.
 
 
Přes hodiny se dostáváme na druhou stranu stěny, kde je velké původní tablo sokolů z roku 1927, pak zachovalé fotografie a odlitek Tyrše a Fűgnera. Pod nimi jsou vystavené pěkné dochované šicí stroje různých značek. Impulsem k jejich instalaci byly nad nimi věnované šaty p. Trávníkovou, která je měla uschované po babičce Kubátové provdané za třídního učitele Šváchu.
 
Na stole, který dříve sloužil na obci k obřadním příležitostem jsou rozmístěny zachované dokumenty o obci, fotografie žáků a občanů, fotografie obce a okolí, seznamy, plány a mapky. Pod oknem je pak velmi krásná váha z obchodu p. Tůmové ( dole u rybníka )..
 
 
V rohu hned navazuje bývalá školní lavice, která se možná vrátila do své třídy, kdo ví?... Na poličce nad lavicí jsou staré učebnice a rovněž knihy a dokumenty těžbě uhlí včetně časopisu Rakohorník. Vlevo od ní je ukázka činnosti firmy Mozaika Idea, která se rovněž podílela na tvorbě muzea. Následně stojí hezky zrenovovaný trezor, firmy J.Wertheimer Sien který opravdu plní svůj účel a není jen nejtěžším exponátem.