Hředle
Obec Hředle

Pověsti ze Hředel

O Švédech a ukradeném býku

Mezi obyvateli Hředel a Mutějovic panuje od nepaměti velká rivalita. Říká se, že počátek hašteření těchto dvou obcí spadá až do dob třicetileté války. Tehdy se prý začalo Hředelským posměšně říkat " Bručáni " a jejich vesnici " Bručánov ". Byli to údajně Mutějovičtí, kteří hanlivou přezdívku vymysleli. O jejím původu se vypravuje následující pověst.

Za třicetileté války neustále procházela Rakovnickem vojska válčících stran. Jednou to byli císaři, pak zase stavové, jindy Švédové. Ať už patřili k jakékoliv korouhvi, všichni se chovali stejně. Rabovali, loupili, znásilňovali, vraždili.

Málokterá vesnice zůstala jejich návštěvy ušetřena. Tak se také jednou stalo, že do Hředel přitáhl oddíl Švédů. Vojáci s sebou hnali uloupený dobytek. Zastavili se u staré hředelské krčmy, která stávala při staré silnici, aby se tu posilnili před další cestou. Dobytek nechali na návsi bez dozoru a nahrnuli se do výčepu, kde se jali mocně svlažovat vyschlá hrdla.

Jeden ze hředelských sousedů pozoroval Švédy z úkrytu svého stavení. Když uviděl volně pobíhající dobytek, který nikdo nehlídal, zrodil se v jeho hlavě nápad. " O dobytek je teď velká nouze, " řekl si, " co kdybych si k jednomu kusu pomohl.

Švédové budou opilí a nepoznají, že jim jedna kravka chybí. " Vedle kostela stála na návsi nevysoká dřevěná zvonice. Chalupník vzal náruč sena, vklouzl s ní do zvonice, a začal na šťavnatou pochoutku lákat nejblíže stojící zvířata. Vyhladovělý dobytek se nedal dlouho pobízet. Jednotlivé kusy začaly přibíhat ke zvonici a ukusovat z podávané pochoutky. Sousedovi se zalíbil mladý, ale statný býček. Přilákal ho až ke dveřím, a když se býk přiblížil, otevřel je dokořán a sotva zvíře vběhlo dovnitř, rychle je zase zavřel.

Po čase se vojáci vypotáceli z krčmy a začali shánět dobytek do houfu. Už, byli na odchodu, když se najednou ze zvonice ozvalo silné zabučení. Býček snad vytušil, že jeho stádo odchází a teskně se s ním chtěl rozloučit. Ať dělal chalupník co chtěl, býček se ne a ne utišit. Vojáci zatavili a vydali se po hlase.

 Soused viděl, že je zle a zahrabal se do zbylého sena. Švédové vyrazili dveře zvonice, a když uviděli býčka a ze sena vyčuhující nohy souseda, ihned jim došlo co se stalo. Vytáhli nebožáka ven, přivázali ho ke stromu a ušťedřili mu notnou baštonádu. Z utržených ran se dlouho hředelský chalupník vzpamatovával.

Událost má ještě jednu verzi. Když se prý blížili ke Hředlím Švédové, snažili se konšelé v čele s rychtářem ukrýt před plenícím vojskem obecního býka. Pořád se nemohli dohodnout, kam ho schovat, až jednoho z radních napadlo, aby ho vytáhli pomocí kladky nahoru na zvonici.

Vyděšený býk tam pak silně bučel, že se Švédům prozradil a výprask dostal sám pan rychtář. Příhoda se brzy rozletěla po okolí, z čehož vzniklo mnoho mrzutostí. Kdo chtěl Hředelské pozlobit, zabučel na ně. Zvláště " mutějáci " si v tom libovali, a tak není divu, že při tom padla nějaká facka. Tím se však událost znovu a znovu rozviřovala a neupadla v zapomnění. Díky tomu se snad dochovala až do dnešních časů.  

O Drakovi

 dávných časech se prý ukrýval ve sluji Džbánu drak, který způsoboval obyvatelům okolních vsí mnoho škod. Ti, co ho viděli, tvrdili, že se podobal strašidelnému hadu, měl ohnivé oči, z tlamy a nozder mu šlehaly plameny, po stranách těla měl křídla a neveliké ohyzdné nohy s ostrými drápy.Drak

Drak o sobě dával vědět obyčejně v poledne. Tehdy vylezl ze skrýše, uvelebil se na nějakém vyvýšeném skalisku a pronikavě zahvízdal. Ostrý hvizd byl slyšet široko daleko a kdekoho polekal, protože byl předzvěstí loupežné výpravy nestvůry. Na to se drak vznesl do povětří, několikrát zakroužil nad Džbánem, a pak zamířil do některé vesnice v Poddžbání.

Když přiletěl do Hředel, usedl obyčejně na mohutné větvi vysoké hrušky nedaleko kostela, odkud měl pěkný výhled, a vyhlížel vhodnou kořist. Co chvíli se snesl na zem, aby uchvátil pobíhající kůzle, psa, na slunci se vyhřívající kočku, slepici na dvoře, nebo na rybníku plovoucí husu či kachnu.

S ulovenou obětí zvlétl spátky na hrušku, aby ji zde zadávil. Někdy se stalo, že se mu nepodařilo zmocnit se takového tučného sousta, a tak se musel spokojit s myší. To se ale vždycky vrátil zpátky, aby si napravil chuť.

Mnoho mužů se pokoušelo draka zastřelit, ale marně. Žádná střela mu neublížila, byť zasáhla cíl. Mezi obyvateli se začalo šuškat, že je drak nezranitelný a že až vychytá všechnu drůbež a domácí zvířectvo, nastane v kraji pod Džbánem hladomor.

Tu si kdosi vzpomněl na lesníka z nedaleké Kroučové, který se zabývel všelijakými kouzly. Hředelští k němu zašli, vylíčili mu svoje utrpení a poprosili ho, aby je drzého lupiče zbavil. Lesník byl dobromyslný člověk, a tak hředelským sousedům přislíbil pomoc.

Ulil do své pušky vhodnou kuli, kterou mu pak hředelský farář posvětil. Lesník se ukryl na půdě hředelského kostela, odkud měl pěkný výhled na hrušku, na které drak sedával. Několik dní se nic nedělo.

Až asi po týdnu se drak konečně objevil. Sotva usedl na hrušku, ozvala se rána z pušky. Drak na větvi povyskočil, zamával křídly a s velkým lomozem se zřítil k zemi.

Rázem se seběhla celá ves a každý chtěl potřást úspěšnému střelci rukou. Lesník nechal mrtvého draka naložit na povoz a odvézt do lesovny. Tady mu odřízl hlavu, kterou pak přibil na stěnu vedle jeleních trofejí. Tělo zahrabal na okraji lesa. Dračí hlava prý zdobila lesovnu ještě mnoho let poté, co lesník odešel na pravdu boží.  

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Mobilní aplikace zdarma ke stažení:

google-play-download QR AppStore

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
skoro jasno 10 °C -2 °C
středa 20. 3. zataženo 14/3 °C
čtvrtek 21. 3. slabý déšť 13/7 °C
pátek 22. 3. slabý déšť 14/8 °C