Následuje regálek s věcmi hasičskými nahoře a věcmi havířskými dole. Z hasičských věcí to jsou přilbice různých tvarů a stáří, slavnostní oblek z let sedmdesátých, hasičská sekerka, hadice s proudnicí a tablo z 25. výročí založení sboru. Zde též si můžete přečíst stručnou historii i s jednotlivými zásahy.
Hasiči – dobrovolný sbor Hředle
( čerpáno z Bručánovských listů – autorem tvůrce muzea Jaroslav Vitner )
Velkým impulsem k zakládání dobrovolných hasičských sborů, byl 25.5. 1876 vydaný zemský zákon, stanovící, že v každé osadě čítající alespoň 50 čísel domovních, má se starosta obce přičinit o založení dobrovolného sboru hasičského.
Spolu se zdokonalováním hasičské techniky a hasičského nářadí, byla zdokonalována také taktika hašení požárů, což samozřejmě vyvolávalo nutnost cvičit se v ovládání jak nové techniky, tak i v používání nových způsobů hašení požárů. Tento úkol mohly splnit pouze dobrovolné hasičské sbory.
Dobrovolné hasičské sbory začaly vznikat v druhé polovině devatenáctého století, kdy docházelo k rozvoji hospodářské moci českého měšťanstva a zároveň k rozvoji sociálního zápasu českého pokrokového obyvatelstva. Tato léta plná upřímného vlastenectví, kdy z nadšení celého národa se v Praze staví Národní divadlo, napomáhají k zakládání různých kulturních, tělovýchovných a jiných vlasteneckých spolků a organizací, v neposlední řadě tak sborů hasičských ať placených, nebo dobrovolných.
První dobrovolný hasičský sbor v Čechách byl v roce 1864 založen panem Karlem Krohnem ve Velvarech. Zanedlouho se v Čechách našli další vyznavači této myšlenky a již v roce 1865 byl založen sbor dobrovolných hasičů v Roudnici nad Labem, v roce 1869 pak bylo založeno dalších šest sborů. V r. 1870 bylo v tehdejším českém Království 20 dobrovolných hasičských sborů. V našem regionu a jeho okolí byl založen v roce 1873 dobrovolný hasičský sbor v Rakovníku, v roce 1874 v Nesuchyni, v roce 1879 v Mutějovicích, v roce 1882 v Krupé a v roce 1886 v Pochválově.
Zásluhou několika zdejších občanů, kteří vždy hleděli, aby obec naše s duchem doby kráčela, počalo se i v obci naší již hned v začátcích zakládání sborů dobrovolných hasičů mluviti i založení podobného sboru ve Hředlích. Od slov brzy došlo na skutek, jelikož v čele obce tehdy stál pokrokumilovný starosta Dominik Ledvinka, který tuto věc všemožně podporoval. I sestoupil se komitét, sestávající z těchto občanů: Antonín Bařtipán, Josef Kindl, Samuel Kohn, Jan Ryvola a František Trubecký. Tento počátkem roku 1878 opatřil návrh stanov. Když svolaná valná hromada, tento návrh stanov přijala, byl předložen obecnímu výboru, který jej 3.2. 1878 ( č.j. 12 / jednohlasně schválil a zaslal k úřednímu potvrzení. Po úředním schválení stanov 28.3. byl v prvé valné hromadě předsedou sboru zvolen A. Bařtipán a velitelem sboru J. Kindl. Ve výboru sboru byli : Karel Husník, Josef Ryvola, František Mikšovic, Josef Cibulka, a František Bradáč.
Za členy sboru se přihlásilo a bylo přijato 27 občanů. Obec zatím zapůjčila sboru obecní dížovou stříkačku a trhací háky. Nato výbor podal žádost obecnímu výboru o zakoupení stříkačky a hasičského náčiní. O podporu a výzbroj sboru byla též podána žádost Jeho Veličenstvu, císaři a králi Františku Josefovi, knížeti Emilu z Fürstenbergu a pojišťovnám, které mají v obci nejvíce členů. Císař věnoval ze své soukromé pokladny 60 zlatých, kníže Fürstenberg pak 100 zlatých. Pojišťovací společnost Riuniové darovala 26 zlatých.
Prvé vystoupení sboru nastalo při požáru, který vznikl 1.12.1879 v noci ve stodole č. 51 a rozšířil se na vedlejší také dřevěné a slámou kryté stodoly v č. 33,32,31 a 49, které shořely se vším co v nich bylo. Účinným zásahem sboru podařilo se zamezit rozšíření požáru i na stavení obytná a hospodářská, také většinou slámou krytých a již, již chytajících.
Přehled dalších zásahů sboru hasičů ve Hředlích najdete v muzeu.