Historie

Původ obce a názvu obce Hředle

( čerpáno z Bručánovských listů – autor Jaroslav Vitner )

 Pramenů o vzniku obce i pojmenování obce Hředle je velmi málo a z toho co je dochováno nelze přesně určit datum založení .

Prvou určitou zprávu nalezl pan učitel František Janoušek v r. 1228, kdy Anežka, abatyše u sv. Jiří podávala králi k potvrzení seznam klášterních statků, / Erbe, Regesta I.,336 / mezi nimiž byla i obec Regleh ( snad z latiny ) do českého jazyka překládány jako Řehly, jak se obec do roku 1839 jmenovala. V příslušné královské darovací listině dále se praví : Jména venkovských míst a dvorů jsou táž, která všechny kostel svatojiřský v čase mého panování( Přemysl Otakar I ) skrze čtyřicet a ještě více let v držení měl.

Platí-li toto i o Hředlích, byly by tedy již kolem roku 1188 patřily tomuto klášteru. Možno proto za pravdu vzíti, že klášter svatojiřský zdejší ves vysadil. Druhou určitou zprávu nalezl pan Janoušek ze dne 2.7. 1233, když papež Řehoř IX. potvrzuje statky kláštery u sv. Jiří v Praze, mezi nimiž jsou zase Regleh ( Erb. Reg.I.380 ). Klášteru svatojiřskému patřily až do roku 1848.

V roce 1583 kdy se staly Krušovice součástí císařského panství, byly Hředle pod správou správce krušovického. Dne 8. května 1381 Jan Kozíhlava z Pnětluk, seděním na Třebli a rukojmí jeho vyznávají: Jestliže v příčině vsi Rzehly, na kterou mají listy zástavní, na zemském soudu budou odsouzeni, že jsou králi ve čtyřech nedělích 400 kop zaplatili a ves Řehly postoupiti. ( Sedláček z c.k.dvor. Arch. ) V manských knihách panství křivoklátského zapsána je i rychta ve Hředlích. Bylo to asi manství robotné ( Sedláček, Hrady VIII: ) Roku 1498 Vít, nebožtíka rychtáře Pabjana syn, prodal rychtu ve Hředlích s krčmou a dědinami Jíšovi z Rakovníka.

Dne 27.4. 1554 zastavuje král Ferdinand I. Jeronymovi z Hrobnice v 5000 kopách od Křivoklátu vsi Řevničov, Mutějovice a Hředly a to až do sv. Havla a kdyby se nezaplatilo, do pěti let.

Roku 1561 žádal Jeronym starší z Hrobnice arciknížete Ferdinanda aby jej s lidmi ze vsí Řevníčova, Hředel a Mutějovic, kteří by dluhům jeho odpor klásti chtěli, do soudu komorního podal. Půjčil sedlákům obilí na osev a ti mu jej nechtěli vrátit ani zaplatiti.

Někteří regionalisté ( např. Jan Renner a d. ) usuzují, že se původně jednalo o ves Říhovu

( nejspíš jméno zemana, jemuž byla panovníkem ves věnována ), mnichy do akt zaneseno latinsky Regleh. Žádný písemný důkaz však o tvrzení neexistuje. Jiní badatelé usuzují

 ( v souvislosti se stejnojmennou obcí nedaleko Žebráku ), že název vznikl ze staročeského slovního kmene „ hřad “. Svou teorii potvrzují zjištěním, že lidově se říká do Hřed, Hředský atd., a měkké „ l “ je do názvu vsunuto jen pro libozvuk. Ale ani tato teorie nemá oporu v žádném písemném dokladu. Za protektorátu byla obec přejmenována na Haspeln.

 

1228-  prvá určitá zpráva o založení obce Regleh / přeloženo Řehly /

1352 – prvá zmínka o kostelu ve Hředlích

1355 – do královského držení ke hradu Křivoklát

1583 – Krušovice se staly součástí císařského panství a Hředle patřily pod správu  krušovického správce

1606 – vyroben zvon do kostela, krásné zvonařské dílo s nápisy

1638 – táhli Švédové z Rakovníka, pověst o býku v kostele / bručáni /

 

1732 – na zdejší poště č. 10 nocovala Marie Terezie

1758 – počala stavba nového kamenného kostela

1785 – první zmínka o obecné škole

 

1829 – se narodil básník František Chládek

1839 – prvá zmínka o dolování uhlí

1840 – zahájena stavba nové školní budovy č. 71

1848 – zrušeno poddanství a robota

1848 – I. rebelie, zavření lovce ze Hředel na zámek v Olešné, obec obklíčena dvaceti vojáky, celý měsíc vyšetřováno

1850 – první volby obecního výboru

1853 – do věže kostela instalovány hodiny

1860 – II. rebelie – nezaplacen obnos na stavbu silnice do Slabec, dorazilo dvacet

          husarů a vyslána deputace k císaři – nakonec bylo zaplaceno

1878 – sestoupil se v obci sbor dobrovolných hasičů – výzbroj též od císaře

1891 – postavena nová dvojtřídní škola č. 76 – dnes muzeum

1894 – odhalena pamětní deska na rodném domku Františka Chládka

1896 – zřízen v obci tělocvičný spolek SOKOL

1897 – zřízen v obci spořitelní a záložní spolek „ Raiffeisen “

 

1920 – založena obecní knihovna a půjčování knih

1923 – odhalení pomníku padlým vojákům I. světové války

1923 – Schönbachova Eleata - úpadek mlýna, cihelny, pily, hospodářství

1924 – na poště uvedena do provozu telegrafní stanice

1926 – zavedena elektrická energie

1936 – odhalení pomníku Mistra Jana Huse

1938 – otevření sokolovny

 

 

 

1949 – založení JZD Hředle

1956 – televizor na obec

1956 – Rabas maluje obraz, Černodol, odhad 43 000 Kč

1956 – první česačka chmele v Cihelně – BRUFF 9

1956 – archeologický nález – 2 kostěná hladítka, 1 špic z parohu na kopí, 1 přeslen,

           kus  parohu se zářezy 

           p. Nachtman nález oznámil a muzeum Rakovník jej odvezlo

1959 – první kombajny na obilí – Malý Rastislav

1959 – převzetí traktoru od STS

1960 – postavena čtyřkomorová sušárna

1962 – postaven 4-řadý kravín

1965 – stavba ubytovny a vodovodu, JZD 195 členů, zavř. šachta Perun

1966 -  zavřena šachta Richard

1968 – zahájeno vyučování v nové škole

1970 – dostavěna první bytovka / za kostelem /

1976 – sloučení družstev do JZD Družba Mutějovice

1977 – otevřena prodejna Jednoty budovaná v akci Z

 

 

1979 – odhalena nová pamětní deska básníku Františku Chládkovi

1981 – dostavěna III. bytovka

1983 – schváleny první čtyři chalupy 113, 124, 97 a kachňárna

1984 – zavedena PV JZD č. 10 Hředle - elektrotechnika